484
ZÁKON
České národní rady
ze dne 7. listopadu 1991
o Českém rozhlasu
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1) Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.
(2) Český rozhlas je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československého rozhlasu.1) Český rozhlas vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.
(3) Stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a Český rozhlas neodpovídá za závazky státu.
§ 2
(1) Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen "veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání").
(2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů a přispívání k mediální gramotnosti,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
§ 3
(1) Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že
a) provozuje analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln,
b) provozuje vysílání rozhlasového programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu velmi krátkých vln v rozsahu, který umožňují vhodné rádiové kmitočty získané optimalizací vlastní vysílací sítě za podmínky, že nedojde ke snížení rozsahu pokrytí České republiky stanoveného tímto zákonem, a rádiové kmitočty nově vyhledané Českým rozhlasem na jeho náklady, nejvýše však v rozsahu regionálního rozhlasového vysílání4); tento program může Český rozhlas šířit rovněž prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu středních vln a prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací v rozsahu celoplošného rozhlasového vysílání stanoveného tímto zákonem,
c) provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3 celoplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a), prostřednictvím multiplexu veřejné služby1a); kromě těchto rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací,
d) provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídají stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb, prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Český rozhlas státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1), které umožňují pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména v pásmu 174 - 230 MHz (dále jen „rozhlasový multiplex veřejné služby“),
e) zřizuje síť vlastních zpravodajů,
f) vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
g) podporuje českou rozhlasovou tvorbu a kulturní projekty,
h) vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
i) poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
j) vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb,
k) poskytuje veřejnosti informace a obsah podle § 2 odst. 1 na svých internetových stránkách a prostřednictvím aplikací Českého rozhlasu; zpravodajské a politicko-publicistické pořady poskytované na internetových stránkách a v aplikacích Českého rozhlasu musí dbát zásad objektivity a vyváženosti, zejména nesmí jednostranně zvýhodňovat žádnou politickou stranu nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě,
l) propaguje vysílání vlastních programů nebo pořadů a dalších úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání.
(2) Český rozhlas provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků. Vysílání do zahraničí musí splňovat podmínky § 2 odst. 2 písm. a) a c) a přispívat k propagaci dobrého jména České republiky.
(3) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1b) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování analogového rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. b) nebo v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá. Pro účely rozhlasového multiplexu veřejné služby podle odstavce 1 písm. d) se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Nepožádá-li Český rozhlas do 6 měsíců ode dne, kdy byly kmitočty vyhrazeny, o příděl, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zákona o elektronických komunikacích, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona.
(4) Celoplošným rozhlasovým programem se pro účely tohoto zákona rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 80 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1c), s výjimkou celoplošného rozhlasového programu podle § 3 odst. 1 písm. a) zaměřeného na aktuální zpravodajství a publicistiku, jehož vysílání může přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1c).
(5) Rozhlasové programy, pořady a jejich části, multimediální obsah a doplňkové služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.
(6) Český rozhlas smí umísťovat obchodní sdělení na své internetové stránky a do svých aplikací, pouze pokud jsou zaměřená na propagaci vlastního vysílání, pořadů a činností souvisejících s veřejnou službou v oblasti rozhlasového vysílání, nebo jsou součástí pořadů, jejichž obsah nemůže Český rozhlas ovlivnit.
Rada Českého rozhlasu
§ 4
(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada má 9 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2) Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu.
(3) Nelze-li dobu existence právnické osoby uvedené v odstavci 2 ověřit ve veřejném rejstříku, přiloží tato právnická osoba k návrhu kandidáta na člena Rady i výpis nebo jiný dokument či dokumenty dokládající, že právnická osoba splňuje podmínku podle odstavce 2.
(4) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a) není omezen ve svéprávnosti,
b) má trvalý pobyt na území České republiky a
c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zvláštního zákona1d).
(5) Poslanecká sněmovna volí 6 členů Rady z kandidátů navržených jí podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Poslanecká sněmovna bez zbytečného odkladu Senátu.
(6) Senát volí 3 členy Rady z kandidátů navržených mu podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Senát bez zbytečného odkladu Poslanecké sněmovně.
(7) Jednotliví členové Rady jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila.
(8) Členství v Radě je veřejnou funkcí5).
(9) Rada volí ze svého středu předsedu a 2 místopředsedy a odvolává je. Z členů Rady volených Senátem je volen jeden z těchto 3 funkcionářů.
§ 5
(1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, veřejného ochránce práv nebo jeho zástupce, ochránce práv dětí, poslance Evropského parlamentu, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady České televize, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.
(2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost Rady. Člen Rady nesmí v Českém rozhlasu zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od Českého rozhlasu jiné příjmy než peněžitá plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nebo příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona.
(3) Předpoklady pro výkon funkce člen Rady nesplňuje, je-li osobou blízkou3) osobě, která v Českém rozhlasu vykonává výdělečnou činnost, popřípadě má od Českého rozhlasu jiné příjmy než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona, anebo která se podílí na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo zastupuje obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost rozhodování Rady.
§ 6
(1) Členství v Radě zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi té komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila,
c) odvoláním z funkce,
d) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 4.
(2) Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá,
a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c) nevykonává-li po dobu delší než 3 měsíce svou funkci.
(3) Usnesení Poslanecké sněmovny nebo Senátu o odvolání člena Rady z funkce podle odstavce 2 musí být odůvodněno.
(4) Osoba, které funkce člena Rady zanikla podle odstavce 1 písm. d), je povinna předsedovi Rady neprodleně písemně oznámit a doložit den zániku svého členství v Radě, nedošlo-li k zániku funkce člena Rady z důvodu jeho omezení ve svéprávnosti. Předseda Rady o takovém oznámení neprodleně písemně vyrozumí předsedu komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila.
§ 7
(1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který přijímá Rada.
(2) Rada přijímá rozhodnutí většinou alespoň 5 hlasů svých členů, s výjimkou rozhodnutí o odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen "generální ředitel"), k němuž je zapotřebí alespoň 6 hlasů členů Rady.
(3) Rada jedná podle potřeby, nejméně však jednou měsíčně. Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4) Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup s výjimkou těch částí, které obsahují skutečnosti chráněné podle jiných právních předpisů.
§ 8
(1) Do působnosti Rady náleží:
a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele; rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) schvalovat rozpočet Českého rozhlasu, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku Českého rozhlasu podle zákona upravujícího účetnictví ověřenou auditorem podle zákona upravujícího auditory; do doby schválení rozpočtu hospodaří Český rozhlas podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje,
c) kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku Českého rozhlasu podle schváleného rozpočtu a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele,
d) sledovat naplňování požadavků vyplývajících z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání6) a naplňování požadavků na transparentnost finančních vztahů v Českém rozhlasu podle § 11a,
e) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu; Statut Českého rozhlasu zejména blíže upravuje organizaci a činnost Českého rozhlasu,
f) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
g) udílet generálnímu řediteli předchozí souhlas k právnímu jednání podle § 9 odst. 8 a ke zřízení nebo zrušení rozhlasového studia Českého rozhlasu (dále jen „rozhlasové studio“) podle § 9 odst. 9,
h) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
i) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,
j) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
k) volit a odvolávat členy dozorčí komise podle § 8a, schvalovat její kontrolní řád a stanovit výši odměn jejích členů,
l) určovat mzdu generálního ředitele,
m) schvalovat na návrh generálního ředitele poskytování nové významné služby nebo významné změny stávající služby v rámci veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (dále jen „nová významná služba“); podrobnosti stanoví Statut Českého rozhlasu,
n) schvalovat na návrh generálního ředitele Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu,
o) poskytovat generálnímu řediteli nezbytnou součinnost k plnění povinností Českého rozhlasu,
p) schvalovat Memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání uzavírané mezi ministrem kultury a generálním ředitelem Českého rozhlasu vždy na období 5 let.
(2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků vyplývajících z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání6) a dále o naplňování požadavků na transparentnost finančních vztahů podle § 11a. Rada Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu nejpozději do 3 dnů ode dne jejího schválení uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu, s níž disponuje Rada v souladu s jinými právními předpisy; podrobnosti stanoví Statut Českého rozhlasu. Odměny členů Rady a členů dozorčí komise jsou splatné v pravidelných termínech výplaty mezd zaměstnanců Českého rozhlasu.
(4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání rozhlasových pořadů.
§ 8a
Dozorčí komise
(1) Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření Českého rozhlasu. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek Českého rozhlasu účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu Českého rozhlasu v souladu s právními předpisy a s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání6). Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
(2) Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou z fyzických osob s odbornými předpoklady pro výkon funkce člena dozorčí komise. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí5).
(3) Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 3 let, a to i opětovně, ne však na více než 3 bezprostředně po sobě následující funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 4 a § 5 obdobně.
(4) Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
(5) Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
(6) Dozorčí komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň 3 svých členů. Rozhodnutí dozorčí komise přijímá většinou alespoň 3 hlasů svých členů.
(7) Členové dozorčí komise mohou s vědomím generálního ředitele nahlížet do všech účetních záznamů a dalších písemností Českého rozhlasu, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností, účetních záznamů Českého rozhlasu, jakož i požadované informace. Podmínky a způsob provádění kontrol stanoví kontrolní řád dozorčí komise.
(8) O skutečnostech zjištěných při výkonu funkce jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce v dozorčí komisi.
(9) Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhého měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření Českého rozhlasu vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.
(10) Jednání dozorčí komise se může zúčastnit člen Rady. V takovém případě se na něj povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví, vztahuje ve stejném rozsahu jako na člena dozorčí komise.
§ 8b
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
(1) Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(2) Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Český rozhlas vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví
a) členu Rady ve výši 0,80,
b) místopředsedovi Rady ve výši 1,03,
c) předsedovi Rady ve výši 1,27.
(4) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.
(5) Členu Rady a členu dozorčí komise přísluší od Českého rozhlasu náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zákoníku práce. Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu.
(6) Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komise je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zákoníku práce. Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy.
§ 8c
Zavádění nové významné služby
(1) Při naplňování úkolů podle § 2 odst. 2 a § 3 odst. 1 využívá Český rozhlas nové technologie k inovaci svých činností a diverzifikaci distribučních platforem a nabídky služeb poskytovaných veřejnosti, včetně zavádění nových významných služeb.
(2) Novou významnou službu může Český rozhlas zařadit do plnění veřejné služby, pokud
a) tato služba naplňuje předpoklady, které podle odůvodněných závěrů předběžného hodnocení projektu nové významné služby, založeného na otevřené veřejné konzultaci, zveřejněných, včetně vypořádání stanovisek zúčastněných subjektů, na internetových stránkách Českého rozhlasu (dále jen „závěry předběžného hodnocení“) pro její zařazení do veřejnoprávního vysílání vyplývají z práva Evropské unie6), a
b) její zařazení do plnění veřejné služby schválí Rada.
(3) Otevřenou veřejnou konzultaci k projektu nové významné služby vyhlašuje Český rozhlas na svých internetových stránkách a vyhlášení oznamuje ve svém vysílání. Lhůta, ve které mohou být Českému rozhlasu sdělována stanoviska, nesmí být kratší než 60 dnů.
(4) Návrh na zařazení nové významné služby do plnění veřejné služby Radě ke schválení předkládá a jeho projednání se zúčastní generální ředitel. Návrh musí obsahovat popis nové významné služby a odůvodnění pro její zavedení ve vztahu k plnění veřejné služby, požadavky na její financování a odhadovaný dopad na trh. K návrhu musí být přiloženy závěry předběžného hodnocení.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 nebrání vyzkoušení nové významné služby v podobě pilotního projektu s omezenou sledovaností za účelem získání informací o její proveditelnosti a přínosu k naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání.
(6) Znaky odlišující novou významnou službu od ostatních služeb, náležitosti projektu nové významné služby, náležitosti vyhlášení otevřené veřejné konzultace, pravidla postupu a kritéria předběžného hodnocení a pravidla zveřejňování závěrů předběžného hodnocení upraví Český rozhlas ve Statutu Českého rozhlasu v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie6).
§ 9
Generální ředitel
(1) Statutárním orgánem Českého rozhlasu je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
(2) Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
(3) Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4) Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 4 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
(5) Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.
(6) Výkon funkce generálního ředitele zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce generálního ředitele Radě,
c) dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy bylo generálnímu řediteli doručeno rozhodnutí Rady o odvolání z funkce, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v rozhodnutí Rady o odvolání generálního ředitele z funkce,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel omezen ve svéprávnosti,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s provozováním rozhlasového vysílání.
(7) Rada může odvolat generálního ředitele z funkce,
a) neplní-li Český rozhlas úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu Českého rozhlasu nebo nenaplňuje-li svou činností Memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
b) poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem Českého rozhlasu, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
c) přestane-li generální ředitel splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 5 odst. 1 a 2), nebo
d) nevykonává-li generální ředitel po dobu 6 měsíců svou funkci.
(8) Právní jednání, kterým se nemovitá věc v majetku Českého rozhlasu nebo její část převádí, zatěžuje nebo přenechává k užití jinému na dobu delší než 3 měsíce, vyžaduje předchozí písemný souhlas Rady, jinak je neplatné; k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.
(9) Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasová studia s výjimkou zrušení rozhlasových studií v sídlech krajů.
(10) Generální ředitel jmenuje a odvolává ředitele rozhlasových studií po projednání s Radou. V případech stanovených Statutem Českého rozhlasu generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu po projednání s Radou.
(11) Ředitelé rozhlasových studií a osoby uvedené v odstavci 10 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 4 a § 5 odst. 1 a 2.
(12) Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, řídí Český rozhlas vedoucí zaměstnanec určený Statutem Českého rozhlasu (dále jen „zástupce generálního ředitele“), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
(13) Na zástupce generálního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 10.
§ 9azrušeno
§ 10
Financování Českého rozhlasu
(1) Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména:
a) rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti.
(2) Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle § 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu.
§ 11
(1) Český rozhlas je oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit poskytování veřejné služby podle § 2 a § 3 odst. 1 a 2.
(2) Finanční zdroje používá Český rozhlas k plnění svých úkolů stanovených zákonem; finanční zdroje podle § 10 odst. 1 písm. a) lze použít pouze k plnění úkolů podle § 2 a 3.
(3) Pravidla pro používání finančních zdrojů při poskytování veřejné služby podle § 2 a § 3 odst. 1 a 2 v rozsahu a způsobem, který naplňuje požadavky vyplývající z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání6), upraví Český rozhlas ve Statutu Českého rozhlasu.
§ 11a
Oddělené účtování
(1) Český rozhlas vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2) Český rozhlas je povinen organizačně oddělit činnosti spočívající v poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle § 2 a § 3 odst. 1 a 2 od podnikatelských činností podle § 11 odst. 1. Za každou z těchto činností je Český rozhlas povinen účtovat tak, aby účetnictví umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskými činnostmi. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k činnostem podle § 2 a § 3 odst. 1 a 2 nebo podle § 11 odst. 1 stanoví Český rozhlas vnitřním předpisem (dále jen „Účetní standardy Českého rozhlasu“) v souladu s požadavky zákona upravujícího některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory.
(3) Český rozhlas je povinen uchovávat údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 2 po dobu stanovenou zákonem upravujícím některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory a na výzvu tyto údaje předávat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to spolu s Účetními standardy Českého rozhlasu a dalšími podklady nezbytnými k posouzení naplňování povinnosti podle odstavce 2.
§ 12
Rozhlasová studia
(1) Součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v sídlech krajů, případně rozhlasová studia zřízená na základě tohoto zákona.
(2) Ředitel rozhlasového studia je oprávněn zastupovat Český rozhlas ve všech záležitostech týkajících se rozhlasového studia s výjimkou zcizení nebo zatížení nemovité věci. Ředitel rozhlasového studia je za činnost rozhlasového studia odpovědný generálnímu řediteli.
(3) Rozhlasová studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a), b) a f).
(4) Rozhlasová studia se podílejí na výrobě pořadů7) celoplošných programů podle § 3 odst. 1 písm. a) a celoplošné programy podle § 3 odst. 1 písm. a) zařazují do svého vysílání pořady7) rozhlasových studií.
§ 13
Český rozhlas může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 14
(1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
(2) Do doby jmenování ředitele řídí Český rozhlas prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 192/2002 Sb. Čl. II
Rada Českého rozhlasu ustavená podle dosavadních předpisů se považuje za Radu podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu s tímto zákonem.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 127/2005 Sb. § 178
(1) Český rozhlas zahájí digitální vysílání rozhlasových programů uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.
(2) Podmínky šíření svých programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb, prostřednictvím multiplexu veřejné služby sjedná Český rozhlas s Českou televizí smlouvou. Oběma stranami ověřený návrh této smlouvy předloží generální ředitel Českého rozhlasu k informaci Radě Českého rozhlasu alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem zahájení zemského digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 196/2009 Sb. Čl. IV
Pro účely určení výše odměny členů Rady Českého rozhlasu se v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. ledna 2010 za průměrnou hrubou měsíční mzdu zaměstnanců podle § 8b odst. 1 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje částka 28232 Kč.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 225/2023 Sb. Čl. IV
1. Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“) na své první schůzi po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději však do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, losem určí 6 svých funkčních míst, na která volí členy i nadále Poslanecká sněmovna; délka jejich funkčního období tím není dotčena. Ostatní funkční místa členů Rady se považují za volená Senátem.
2. Členové Rady na funkčních místech, která se podle bodu 1 považují za volená Senátem, se od okamžiku losu považují za zvolené Senátem podle zákona č. 484/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; délka funkčního období tím není dotčena.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 119/2025 Sb. Čl. IV
Generální ředitel Českého rozhlasu předloží návrh Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání Radě Českého rozhlasu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Poznámky pod čarou
1) § 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.
1a) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
1b) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
1c) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
1d) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
3a) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3d) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 201 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 99/2017 Sb.
6) Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání (2009/C 257/01).
7) § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
