Přeskočit na obsah

Géza Gárdonyi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Géza Gárdonyi
Rodné jménoZiegler Géza
Narození3. srpna 1863
Agárdpuszta
Úmrtí30. října 1922 (ve věku 59 let)
Eger
Místo pohřbeníEgerský hrad
PseudonymDon Vigole
Povolánínovinář, spisovatel, dramatik, básník, učitel na základní škole a editor
Alma materSárospatak Reformed College (1874–1875)
arcibiskup z Egeru (1878–1882)
Eszterházy Károly Catholic University
Významná dílaA láthatatlan ember (Gárdonyi Géza-regény)
Jagerské hvězdy
DětiJózsef Gárdonyi[1]
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Géza Gárdonyi, vlastním jménem Géza Ziegler (3. srpna 1863, Gárdony-Agárdpuszta, Uhersko30. října 1922, Eger, Maďarsko) byl maďarský spisovatel, básník, dramatik, novinář a čestný člen Maďarské akademie věd.

Od roku 1881 vyučoval na základní škole. V roce 1885 se stal novinářem (Győr, Szeged, Arad, Budapešť). Později se stal jedním z nejvážnějších romanopisců maďarské literatury. Nebyl členem žádného literárního kruhu, jeho prózy jsou rozděleny do tří tematických oblastí. V roce 1890 napsal povídky a příběhy v populární náladě (Az én falum – Moje vesnice, 1898), na přelomu 19. a 20. století vytvořil a vydal historické romány (Egri csillagok – Jágerské hvězdy, 1901; A láthatatlan ember – Ve stínu hunské slávy, 1902; Isten rabjai – Slave Boha, 1908), poté psychologické romány (Szunyoghy miatyánkja – Otčenáš Szunyoghyho, 1913; Ida regénye – Roman o Ida, 1920). Jeho drama i poezie byla méně významná. Šlo o výstředního člověka, legendární postava v době svého života tzv. „poustevník v Egeru“.

Nejznámější díla

[editovat | editovat zdroj]

Egerské hvězdy

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Egerské hvězdy.

Nejslavnější román Gézy Gárdonyiho Egri csillagok byl vydán v roce 1899. Název doslova znamená Egerské hvězdy. Děj se odehrává během slavného obléhání města Eger Osmany v roce 1552. V roce 2005 byla tato kniha diváky televizního programu A Nagy Könyv (Velká kniha) zvolena za „nejoblíbenější román Maďarska“.

Ve stínu hunské slávy

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Ve stínu hunské slávy.

Podle některých kritiků je jeho nejlepším dílem román A láthatatlan ember, vydaný v roce 1901. Název znamená doslova Neviditelný člověk, ale v češtině byl publikován jako Ve stínu hunské slávy. Příběh se odehrává v době Attily Huna.

Ačkoli jsou tyto dva romány v Maďarsku velmi známé, překlady do češtiny a dalších evropských jazyků byly široce publikovány až koncem 20. století.

  1. Magyar Irodalmi Lexikon. Budapešť: Akadémiai Kiadó. 1963. ISBN 963-05-1525-3.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Új magyar irodalmi lexikon (Nová encyklopedie maďarské literatury), Budapest, 2000, Akadémiai, pp. 713–715.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]